Pohovor

Co je to pohovor
Osobní pohovor můžeme snadno definovat jako osobní jednání zaměřené na ověření nebo naopak vyvrácení Vaší „vhodnosti“ zastávat danou pracovní pozici. Samotné jednání je nejvíce charakteristické kladením otázek převážně ze strany zaměstnavatele. Vaše odpovědi a Vaše chování pak budou právě tím, co Vaši „vhodnost“ potvrdí či naopak vyvrátí.

Co je to Assessment centre
Assessment Centre (AC) je speciální metoda, která se používá pro výběr zaměstnanců z většího počtu uchazečů (obvykle 3 - 10 kandidátů) za přítomnosti více hodnotitelů. AC je proces, jehož cílem je najít nejvhodnější kandidáty tak, aby jejich schopnosti a

charakterové vlastnosti co nejlépe odpovídaly požadavkům pracovních míst a firemní kultuře jako takové. AC spočívá v kombinaci pečlivě zvolených psychologických testů, jasně cílených individuálních pohovorů a pozorování skupin při řešení účelově stanovených úkolů.

Účastníci pohovoru
Pohovor probíhá s konzultantem personální agentury, se zaměstnancem personálního oddělení firmy, s přímým nadřízeným pozice, o kterou se ucházíte nebo s psychologem. Standardně bývají přítomni jeden až dva lidé ze strany zaměstnavatele; záleží to na typu pozice, personální politice firmy či na tom, z kolika kol se výběrové řízení skládá.

Průběh pohovoru

• po vzájemném představení byste měl být nejprve seznámen s průběhem a obsahem pohovoru, případně i s jeho předpokládanou délkou
• poté Vám ideálně konzultant / personalista představí společnost, která danou pozici poptává, popíše začlenění pozice do organizační struktury, náplň práce a popř. kritéria pro její úspěšné vykonávání
• v další části pohovoru Vám budou kladeny otázky na informace uvedené ve Vašem životopisu a budou Vám kladeny otázky na Vaše zkušenosti, schopnosti a vlastnosti (např. rychlost vaší reakce, prodejní dovednosti, analytické myšlení apod.) a to vše v závislosti na charakteru poptávané pozice
• další průběh se bude odvíjet od zvyklostí dané společnosti – může následovat psychologický test či test praktických dovednosti, popřípadě jazyková zkouška, je-li pro výkon pozice cizí jazyk vyžadován
• v rámci každého pohovoru byste také měli mít prostor pro vaše otázky
• na závěr byste měli být seznámeni s dalším průběhem výběrového řízení (např. termíny zpětné vazby – a to jak z Vaší, tak ze zaměstnavatelovy strany, dále kolik kol ve výběrovém řízení ještě následuje, apod.)

Jak dlouho trvá pohovor
Ve většině případů ne déle než hodinu.

Další kolo pohovoru

Výběrové řízení může mít několik kol. Pokud uspějete při prvním pohovoru, mohou následovat další stupně výběru, většinou již konkrétnějšího charakteru. Vychází z náplně a organizace kola prvního a v určité míře se dá říci, že jej doplňují či upřesňují. Forma dalších kol může znovu probíhat jako pohovor, nebo se naopak může zaměřit na praktickou stránku Vašich dovedností. Při obsazování pozic ve středním a vyšším managementu bývá někdy zaslána případová studie několik dní před uskutečněním schůzky, na které poté kandidát prezentuje své znalosti. Další pohovory bývají odlišné v následujících oblastech:

• většinou se jich účastní další lidé
• pokud jste první pohovor absolvovali v agentuře, druhý pohovor bude u zaměstnavatele
• co se při prvním pohovoru řešilo rámcově (například platové ohodnocení), budete v dalším kole probírat do detailů
• pokud pracovní pozice vyžaduje znalost cizího jazyka, další pohovor může probíhat v tomto jazyce

Jak se připravit na pohovor
Každé pozvání k osobnímu pohovoru představuje pozitivní zpětnou vazbu na Vaše dosavadní aktivity. Samotná radost, že jsme byli pozváni, však k úspěšnému absolvování pohovoru nestačí…

O společnosti, do které máte jít na pohovor, si zjistěte co nejvíce informací. Je obvyklé, že se Vás při pohovoru zeptají, co o společnosti víte, zda znáte jejich produkty. Pokud jste reagovali na inzerovanou pozici, je také samozřejmě žádoucí, abyste znali náplň práce, požadavky a případné další uvedené informace, které s pozicí souvisí. Velmi často kladenou otázkou bývá „Proč jste s vybral právě tuto pozici?“ či „Co Vás na této pozici nejvíce zaujalo?“ a správnou odpověď můžete zodpovědět jen tehdy, pokud budete o pozici vědět co nejvíce informací.

Připravte si také otázky, které zajímají Vás – o pozici i o společnosti. Většinou se jedná o informace, které buď nejsou v inzerátu uvedeny, nebo o kterých byste se rádi dozvěděli více. Nikdy se nebojte zeptat na to, co Vás zajímá, vyjádříte tím svůj aktivní zájem a pozitivní přístup.

Oblečení
Tvrzení, že na vzhledu nezáleží, není při výběru zaměstnance pravdivé. Je totiž přirozené, že to první, čeho si zaměstnavatel nebo jím pověřený personalista všimnou, je Váš vzhled. Tak jako obal prodává produkt, oblečení prodává Vás. Soustřeďte proto Vaši pozornost výběru vhodného oblečení. Výběr Vám může ulehčit zaměření společnosti, do které se jdete o pozici ucházet. Na většinu pohovorů je nutné obléci se formálně (muži oblek, dámy kostýmek) jen na pohovor ve firmách z umělecké oblasti, případně v reklamních agenturách, zvolte ležérnější, nápaditější oblečení, které bude odrážet Vaši osobitost a tvořivost. Ale pamatujte, i tady platí, že méně je někdy více!

Co si vzít s sebou
Podklady, které firma k pohovoru potřebuje, si pravděpodobně vyžádá už přímo v inzerátu, případně Vás na ně upozorní ve zvacím telefonátu či e-mailu. Na pohovor si nemusíte nosit doklady o vzdělání ani životopis, pokud Vás o to personalista přímo nepožádá. Neměli byste však zapomenout na reprezentativně působící blok a pero. Kousky papíru či pomuchlané sešity nevyvolávají dobrý dojem.

V průběhu jednání si také dělejte poznámky. Předejdete tak tomu, že Vám ve velkém množství nových informací ujdou ty důležité.

Na co se při pohovoru nezapomenout zeptat
Jak již bylo zmíněno, pohovor je dialogem dvou stran, a proto se nikdy nenechte zaskočit otázkou „Chcete se na něco zeptat?“ nebo „Co byste chtěl vědět od nás?“. Pokud budete vyzváni k otázkám, využijte své přípravy či využijte nově nabitých informací pro případně objasnění či doplnění informací. Projevíte tak svůj zájem o práci, o firmu a zjistíte, zda vlastně pro danou společnost chcete pracovat. Nezačínejte však otázkou o budoucím platu ani o zaměstnaneckých výhodách, na to přijde řada až na konci pohovoru. Ptejte se na firemní kulturu, počet zaměstnanců, kolektiv. Uděláte si tak představu o tom, jak společnost funguje a zda byste se v ní cítili dobře. Vyhněte se otázkám typu: „Kolik máte uchazečů? Splňuji požadavky na tuto pozici? Kdy si mohu vzít první dovolenou?”

Důležité otázky – nezapomeňte se zeptat:

• Jaké jsou povinnosti a kritéria úspěšné práce na této pozici?
• Jaké odpovědnosti jsou spjaty s touto pozicí (např. vedení týmu podřízených, apod.) ?
• Jaké jsou možnosti profesního vývoje?
• Jak probíhá hodnocení?
• Kdy je předpokládaný nástup?
• Jaká je pracovní doba (pevně stanovená či flexibilní)?
• Jaké je místo výkonu práce?
• Kdo je můj přímý nadřízený a jaká je struktura oddělení?
• Jsou v rámci této pozice vyžadovány služební cesty (příp. i do zahraničí)?

O kolik si říci?
Když jste se už dozvěděli vše, co jste o firmě chtěli vědět, a člověk, který s vámi pohovor vede, se nezmínil o platových podmínkách, zeptejte se Vy. Pokud se vás zeptají, jakou máte představu, uveďte určité rozpětí. Nepřeceňte se, ale ani se nepodceňte.

Vystupování a chování zástupce zaměstnavatele při pohovoru
Při pohovoru nesmíte být v žádném případě diskriminování. Pokud Vám bude položena osobní otázka, která nebudou nikterak souviset s pracovní pozicí, či na kterou nebudete chtít odpovědět, nereagujte stroze a odmítavě. Zkuste se naopak zaměstnavatele zeptat, proč ho zajímají právě tyto soukromé informace, jak mohou ovlivnit Vaše případné umístění ve firmě či jak tyto informace souvisí s prací. Pokud se přeci jen rozhodnete na konkrétní otázku odpovědět, odpovídejte pravdivě a stručně.

„Zakázané“ otázky
Otázky, které Vám budou na interview položeny, by se měly týkat pouze předpokladů pro výkon dané pracovní pozice. Nejčastěji se otázky, které jsou považované za potenciálně diskriminační, týkají rodinného stavu, rodičovství nebo věku. V současné době se však i tato oblast liberalizuje. Obecně tedy platí: Odpovídejte jen na ty osobní otázky, na které odpovědět chcete.

Např. někomu může dotaz na jeho rodinný stav či počet dětí přijít jako přirozená otázka, naopak jinému může připadat jako diskriminační.